top of page

book's dairy #1 - JEŠTĚ JEDEN DEN, V ŠEDÝCH TONECH A LÉTO,KDY JSME SE POTKALI


Sama se divím tomu, že jsem za únor přečetla 3 knihy, fakt to nechápu. Vzhledem k tomu, že tento měsíc je opravdu krátký a ve škole jsme zrovna neměli moc pohody, i tak jsem toho stihla hodně přečíst! Krom mojí volnočasové četby musím ovšem číst i maturitní autory, o těch ale budu psát až v jiném článku. Dnes jsem se zaměřila na 3 v mém nadpisu - JEŠTĚ JEDEN DEN, V ŠEDÝCH TONECH A LÉTO,KDY JSME SE POTKALI - nebudu vám horlivě vypisovat děj a zápletku díla, chci vám jen ukázat něco pěkného z každé knihy a nalákat vás tak k tomu, abyste si ji přečetli.

Tuto serie book's dairy jsem se rozhodla vymyslet, protože čtu hodně knih a psát o každé článek zvlášť nechci. Proto bude vycházet každý měsíc jeden článek z této série. Doufám, že vás bude bavit čtení BOOK'S DAIRY, tak jako mě bavilo to psát!

JEŠTĚ JEDEN DEN

Autorem knihy je známý spisovatel David Levithan a pokud jste někdy četli knihu Will Grayson, Will Grayson , kterou napsal společně s Johnem Greenem, tak ho určitě znáte! Hlavní postavou je Rhiannon, chodí na střední a je bláznivě zamilovaná do Justina (ne Biebra, i když by to mohlo být možné, ale autor o tom nic nepíše), kretej nesnáší budoucnost, nechce o ní přemýšlet. Ale pokud si ho představujete jako kluka, kterej sice žije jen přítomností, ale chová se jako z romanťáku, tak se pěkně mýlíte! Justin je velice temperamentní a má pouze svou hlavu, ničemu jinému nevěří. Ale zpátky k Rhiannon, ve škole chodí pořád ve stínu Justina, moc se už nevěnuje svým kamarádkám a celkově se stává být neviditelnou, z toho všeho jí jde hlava kolem.

Ale jednoho dne Justin přijede do školy a je zcela vyměněný! Úplný opak starého Justina. Prožijí spolu úžasný den na pláži, který si ale pamatuje pouze Rhiannon. Druhý den si Justin nic nepamatuje, což jí příjde divné.

Velkou část knihy a příběhu tvoří to, jak se Rhiannon seznamuje každý den s někým jiným, avšak se stále stejnou osobou (duševní) a zamilují se do sebe. Ale tím kniha nekončí, naopak právě začíná! Rhiannon musí jednat, začíná přemýšlet nad tím, jak to zvládnout, nezhroutit se a najít konečné řešení.

Příběh, který napsal Levithan je opravdu poutavý a čtivý a fakt mě to bavilo, nebylo v něm příliš romantiky, tak akorát. Co jediného bych však vytkla je to, že je děj situován do velké časové smyčky, tak že poznáte mnoho nových postav než se všechno zcela vyřeší.

V ŠEDÝCH TONECH

Tento příběh na mě zanechal určitou stopu, protože jsem si uvědomila něco, nad čím jsem nikdy nepřemýšlela, a to že si musím vážit toho, v jeké době žijeme a jaké máme pohodlí. Proto má tahle knížka úplně jiný nádech než ty ostatní. Autorka Ruta Sepetysová nás vede zpátky do minulosti, do roku 1941, kdy probíhá druhá světová válka. V červnu roku 1940 se začali přesouvat sovětské jednotky k litevským hranicím, v srpnu toho roku pak byla Litva anektována.O rok později ve stejnou dobu začaly čistky, které se měly zbavit nepohodlných lidí či dokonce celých rodin, jednou z nich byla i rodina Liny, patnáctileté dívky.

Jejich otec byl odveden už dříve, Lina společně se svou matkou a bratrem Jonasem opustila domov a nevěděla, kam je odvedou.

NKDV (tehdejší tajná policie) je odvezla společně s dalšími obyvateli města na vlakové nádraží, kde je zavřeli do vagonů pro dobytek, muselo jich tam přežívat mnoho lidí, v otřesných podmínkách po dobu několika týdnů. Lina během této cesty pozná mnoho lidí a jejich pravou tvář. Musí bojovat s hladem, nemocemi a strašnými podmínkami. A aby tento příběh měl i něco pozitivního, tak Lina pozná chlapce Andria, je starší než Lina. Společně pomáhají ostatním a sobě samým.

Prvním táborem, kam je dovezou je pracovní tábor Altaj. Po nějaké době NKDV je rozdělí a Linu i její matku s bratrem odvezou až za severní polární kruh Trofimovsk, panují zde ty nejhorší podmínky, krutá zima, žádné jídlo, pití a velká námaha při práci. Začíná se projevovat únava a mnoho lidí zemře z vyčerpání a nebo z nemocí, které se rozšíří táborem. Mezi zemřelými je i Linina matka a bratr Jonas.

Kniha končí rokem 1995, někdo vykope Linin dopis z roku 1954 a dozvídá se, co se opravdu stalo.

LÉTO, KDY JSME SE POTKALI

A do třetice všeho dobrého nějaká ta letní láska. Strašně mě lákalo si ji přečíst, protože mě vtáhla do teplého prostředí, se sluníčkem, plážemi a kluky bez trička. Cassidy se rozhodne odjet k tátovy k moři, protože se rozešla se svým klukem Gavinem. Celé léto tak stráví u otce, bez své kamarádky a mamky s babičkou. Táta ji sehnel brigádu ve zdejším centru, kde probíhal příměstský tábor. Poznala zde spoustu nových přátel, i když ze začátku to vypadalo bledě. Potká i jednoho kluka, který s ní pracuje v centru, jmenuje se Bryan a je na vozíčku. Spolu se vypořádávají s tím, co zažili. Poznávají se a postupně se do sebe zamilují. Románek jak vyšitej. Ale nebojte, v knížce toho je mnohem víc, konec nehorázné "klišé", ale víc už neřeknu!


bottom of page